Historie obce

Nevelká ves v úzkém údolí sevřeném lesy asi 8km jihovýchodně od Přeštic.

Vlčí je starého, raně feudálního původu, býval zde vladycký statek s rodovým majetkem, rozptýleným i v okolních vsích. První písemná zpráva je dochována z roku 1318. Vladykové z Vlčí, připomínaní v 15. stol. byli přívrženci husitů. Koncem 15. stol. byla ves s tvrzi připojena ke Švihovu. Po rozdělení panství bylo Vlčí samostatným statkem Heralta Kavky z Říčan a později Přibírka z Klenového. Další vlastník Jan Kanický z Čachrova na Vlčí se zúčastnil stavovského povstání a statek mu měl být zkonfiskován, pro dluhy byl však vrácen zpět jeho synu Jindřichovi.

Tereziánský katastr uvádí Vlčí jako samostatný statek Josefa Altvatera, plzeňského měšťana, který vlastnil i Lužany, bylo zde 9 hospodářů, 1 kovář v panské kovárně a židovský obchodník s tabákem a drobným krámským zbožím, jeden dům ve vsi patřil k panství červenopoříčskému. Roku 1789 zde stálo 25 domů a panský dvůr. Roku 1822 zde byla postavena při dvoře pro židovskou obec synagoga, roku 1938 přestavěná na skladiště. V roce 1900 zde bylo 55 čp. a 245 obyvatel, z toho 11 Židů.

Na silnicové návsi stojí několik tradičnich štítově orientovaných statků, pomník padlých a čtvercová kaple ze druhé poloviny 19. stol. Ve několika statcích je dosud dochována řada roubených hospodářských staveb, zejména špýchárků a stodol, tvoří dodnes působivý celek při jednostranně obestavěné cestě směrem na Kbel. Bývalý poplužní dvůr ve středu vesnice byl postaven zřejmě na místě tvrze, jeho dnešní podoba je dána celkovou přestavbou na konci 19. stol. s uplatněním režného kamenného zdiva a cihel, v jeho areálu je v zadní části zachována na stodolu přestavěná synagoga, původní polokruhová okna s výmalbou jsou dosud v interiéru patrna.

Naskenované kroniky obce Vlčí ke stažení zde.